ABULADZE TENGIZ JEVGENĚVIČ /SSSR/ Nar. 31.1.1924, Kutajasi. Od 1943 do 1946 studoval na institutu "Sota Rustaveli" v Tbilisi, pak na moskevském VGIKu u Sergeje Jutkeviče, kde 1953 absolvoval. Jako diplomní práci natočil spolu se svým spolužákem Rezo Čcheidzem studii o gruzínském hudebníkovi Dmitrij Arakišvili. Poté odešel do tbiliských studií, kde režíroval společně s Čcheidzem krátké filmy Palác pionýrů (Naš dvorec) a Gosudarstvennyj ansambl narodnogo tanca Gruzii (Soubor lidových tanců Gruzie). 1955 pracoval spolu s Čcheidzem na středometrážním hraném filmu Oslík (Lurdža Magdany) podle stejnojmenné povídky Kateřiny Gabašviliové; film vyprávěl prostý příběh o dětech, které najdou v prachu silnice skomírajícího osla a zachrání mu život, a byl pro výraznost a citlivost uměleckého zpracování vyznamenán první cenou na XI. MFF v Cannes v kategorii krátkých filmů. 1958 Podle motivů N. Alexandrovové film Cizí děti (Čužije děti) o citovém vztahu mladé dívky ke dvěma opuštěným dětem, 1962 hraný příběh z gruzínské vesnice Babička a já (Ja, babuška, Illiko i Illarion) podle povídky Nodara Dumbadze. 1965 dokumentární snímek Svanskije i Tušetskije zarisovky (Svanské a tušenské kresby), 1968 režíroval filmovou poému z Gruzie Prosba (Molba), 1971 natočil na motivy dagestánského spisovatele Achmeda-chana Amu-Bakara film Ožerelje dlja mojej ljubimoj (Náhrdelník pro mou milou), komediální příběh, spojující dávné obyčeje a legendy se skutečností současné Gruzie. 1976 přípravy na koprodukci s Jugoslávií Vesnická svatba.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977