ALEA TOMÁS GUTIÉRREZ (někdy také Gutiérrez Alea Tomás) /CU/ Nar. 1928, Havana. V letech 1951-53 studoval na římské filmové škole Centro Sperimentale a po návratu do vlasti se podílel s jinými filmaři (také s Julio Garcia Espinosou) ještě za vlády diktátora Batisty na experimentálním filmu El Mégano (Duna), který byl cenzurou zakázán. Po vítězné revoluci natočil 1959 společně s Espinosou dokumentární film Naše země (Esa tierra nuestra) a 1960 další dokumentární film Asamblea general (Národní shromáždění). V témže roce vytvořil svůj první dlouhometrážní film Povstalci (Historias de la revolución), epos rozvržený do tří samostatných epizod. 1962 natočil volně podle humoristického románu dvojice sovětských autorů Ilfa a Petrova satirickou komedii Dvanáct křesel (Las doce sillas), 1964 obraz nuzného života vesničanů na Haiti ze čtyřicátých let Cumbite, 1966 satiru na těžkopádnost kubánských úřadů Smrt byrokrata (La muerte de un burócrata), uvedenou na XV. MFF v Karlových Varech, 1968 pozoruhodné dílo konformující odumírající svět kubánské buržovazie se světem revoluce Vzpomínky (Memorias del subdesarollo), film vyznamenaný na XVI. MFF v Karlových Varech. Roku 1970 Zápas s démony (Una pelea cubana contra los demonios), dramatický příběh o životě Kuby v 17. století.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977