ASTRUC ALEXANDRE /F/ Nar. 13.7.1923, Paříž. Začínal po druhé světové válce jako filmový kritik a novinář. K filmování se dostal jako asistent režiséra Marca Allégreta, spolupracoval s Marcelem Achardem na filmové verzi jeho hry Jean de la Lune (Jan z měsíce). 1952 zaujal svým prvním hraným filmem Le Rideau cramoisi (Karmazínová záclona) s Anouk Aiméovou, za nějž získal Dellucovu cenu francouzských kritiků a zvláštní uznání na festivalu v Cannes. 1955 natočil další mezinárodními poctami obdařený film Les Mauvais rencontres (Špatné známosti) opět s Aiméovou, 1957 vytvořil po pečlivých přípravách stylově čistou adaptaci Maupassantovy románové předlohy Láska bez předsudků (Une Vie) s MariíSchellovou, 1961 dramatický příběh ženy, hledající vlastní nezávislost La Proie pour l'ombre (Kopřist stínu) podle scénáře Francoise Saganové s Annie Girardotovou, film, který neprávem zapadl. 1962 natočil L'Education sentimentale (Citová výchova), volně inspirovaný stejnojmenným románem Gustava Faluberta. Pak pracoval ve francouzské televizi, kde se pokusil se značným zdarem o zpracování známé povídky Edgara Allana Poea "Jáma a kyvadlo" Le Puits et le pendule. 1966 další film La Longue marche (Dlouhý pochod), tematicky těžící z bojů francouzských maquis a vyprávějící o záchraně jednoho z jejích druhů, který s vážným zraněním unikl z nacistického vězení. 1968 v jugoslávské koprodukci příběh z prvních dnů okupace Dalmacie Flammes sur l'Adriatique (Ohně nad Jadranem).

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977