AUTANT-LARA CLAUDE /F/ Nar. 5.8.1903, Luzarches. Syn známé herečky avantgardních divadelních scén Louisy Autant-Larové. Studoval architekturu a výtvarné umění v Londýně a v Paříži. Jako architekt spolupracoval s režisérem Marcelem L'Herbierem v letech 1919-23, kdy natočil svůj první film Faits divers (Různé zprávy). Pak spolupracoval jako asisten režie s René Clairem ("Paříž spí") a Jeanem Renoirem ("Nana"). 1925 natočil filmový experiment Construire un feu (Rozdělání ohně) podle Jacka Londona, v němž vyzkoušel poprvé v praxi anamorfotické objektivy profesora Chrétiena. Film byl vydán až 1928 a na širokém plátně byl promítán v Paříži jen v jediném kinu. V třicátých letech odjel do Hollywoodu, kde pracoval jako režisér francouzských verzí amerických filmů (Frigo, svůdce žen aj.). Po návratu do Francie zapadl do sériové produkce komerčních filmů. Teprve na počátku okupace se slibně uvedl filmem Sňatek z lásky (Mariage de Chiffon). 1943 natočil Douce se nevrací (Douce), psychologické drama z přelomu století, 1945 fantastickou komedii Sylvie a fantom s Odette Joyeuxovou, 1947 zfilmoval Radiguetův román Ďáble v těle (Le Diable au corps) s Gérardem Philipem a Michelinou Presleovou, 1951 Feydeauovou secesní veselohru Occupe-toi d'Amélie (Postarej se o Amálku) s Daniellou Darrieuxovou, 1952 Červená krčma (L'Auberge rouge) s Fernandelem a Francoise Rosayovou, a epizodu z filmu Les Sept Péchés capitaux (Sedm smrtelných hříchů), 1954 drama Bon Dieu sans confession (Pán Bůh bez víry), a mistrná adaptace románu citově se rozvíjejícího mládí Les Blé en herbe (Osení) spisovatelky Colette. 1955 realizoval věrný přepis Stendhalova románu Červený a černý (Le Rouge et le noir) s Philipem a Darrieuxovou a variaci na faustovský námět Marguerite de le nuit (Markétka noci) s Michele Morganovou a Yvesem Montandem, 1956 La Traversée de malheur (V případě neštěstí) s Brigitte Bardotovou a Gabinem, 1959 Hráč (Le Joueur) podle Dostojevského, s Philipem, a Zelená kobyla (La Jument verte) podle románu Marcela Aymého, s Bourvilem, 1960 drama Les Regattes de San Francisco (Regaty v San Francisku) a Le Bois des amants (Les milenců), okupační špionážní drama. 1961 režíroval v Jugoslávii koprodukční film Neceš ubijati - Tu ne tueras point (Nezabiješ) podle původního námětu Aurenche a Bosta o problému odepření vojenské služby z morálních zábran. V témže roce natočil historickou komedii Vive Henri IV., Vive l'amour (Ať žije Jindřich IV., ať žije láska), a další filmovou verzi Dumasova románu Hrabě Monte Christo s Louisem Jourdanem, 1962 kriminální psychologické drama Le Meurtrier (Vrah). 1963 ve francouzsko-italské koprodukci veselohra Le Magot de Josefa (Josefinin skytý poklad) s Annou Magnaninovou, Bourvilem a Pierrem Brasseurem, 1965 drama z nemocničního prostředí o problému umělého přerušení těhotenství Journal d'une femme en blanc (Deník ženy v bílém), 1966 samostatné pokračování Nouveau journal d'une femme en blanc (Nový deník ženy v bílém) a povídka z filmu Le plus vieux métier du monde (Nejstarší povolání světa), nazvaná "Dnešek", 1968 autentický příběh německého vojenského kněze, který pomáhal zatčeným odbojářům Le Franciscain de Bourges (Františkán z Bourges) s Hardym Kruegerem, 1969 příběh mladého dělníka z let okupace Les Patates (Brambory) se zpěvákem Pierrem Perretem, 1970 televizní adaptace Stendhalova románu Lucien Leuven.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977