CHABROL CLAUDE /F/ Nar. 24. 6. 1930, Paříž. Studoval farmacii, ale všechen svůj zájem soustřeďoval na film. Začínal jako kritik v obnoveném Auriolově měsíčníku "La Revue du Cinéma", přezvaném 1951 na "Cahiers du Cinéma". Z peněz získaných dědictvím založil 1957 vlastní produkčnÍ firmu Ajym Film, která v příštích letech umožnila režijní debut celé řadě jeho přátel, tvořicích nástup "nové vlny" režisérů (Godard, Doniol-Valcroze, de Broca, Rohmer, Rivette aj.). Sám debutoval 1958 poloamatérským, jen v exteriérech natočeným hraným filmem Le Beau Serge (Krásný Serge) s Jean-Claudem Brialym. Jeho druhý film z r. 1959 Les Cousins (Bratranci), opět s Brialym, zachycující víceméně autobiograficky život mladých Pařížanů z okruhu Chabrolových přátel, potvrdil jeho velký talent, který však ve většině dalších filmů promarnil na obsahově nicotných námětech. V témže roce natočil ještě příběh o morálně narušené buržoazní rodině A double tour (Nadvakrát) s vynikající barevnou fotografií Henriho Decaea, 1960 film o životních osudech zaměstnaných mladých žen Les Bonnes femmes (Hodné holky) a byl uměleckým poradcem u režijnÍ prvotiny svého přítele Jean-Luca Godarda "U konce s dechem". Po méně významném filmu Les Godelureaux (Hejskové - 1961) se podílel skečem "Lakota" na druhé verzi povídkového filmu Les Sept péchés capitaux (Sedm smrtelných hříchů) a samostatně ještě vytvořil dramatický příběh se silným vnitřním napětím L'Oeil du malin (Oko zla). 1962 se pokusil o parafrázi "Hamleta" ve filmu Ophélia a podle literárního scénáře Francoise Saganové zpracoval s jemnou ironií případ hromadného vraha bohatých vdov z počátku dvacátých let Landru; stejnou látkou se inspiroval patnáct let předtím i Chaplin v "Monsieuru Verdouxovi". 1964 se podílel skečem "Muž, který prodal Eiffelku" s Jean-Pierrem Casselem na povídkovém filmu Les plus belles escrocqueries du monde (Nejkrásnější podvody světa), dále epizodou "La Muette" (Němá) na povídkovém filmu mladých tvůrců Paris vu par... (Paříž očima...), a zahájil sérii dobrodružných špionážních filmů, navazujících s jistou ironií na módu příběhů "agenta 007" Jamese Bonda Le Tigre aime la chair fraiche (Tygr má rád syrové maso). 1965 pokračoval v tomto žánru filmy Marie Chantal contre le Docteur Kah (Marie Chantalová proti dr. Kahovi) a Le Tigre se parfume a la dynamite (Tygr se parfémuje dynamitem). 1966 zfilmoval dramatickou epizodu z hnutí odboje podle vzpomínek plukovníka Rémyho La Ligne de démarcation (Demarkační čára), dále kriminální příběh z prostředí remešské peněžní aristokracie Le Scandale (Skandál) s Anthonym Perkinsem, a další agentský špionážní film La Roule de Corinthe (Korintská cesta), 1968 příběh lesbičanky Les Biches, odehrávající se v mondénním prostředí Saint Tropezu, pak film z téhož společenského prostředí La Femme infidele (Nevěrná žena), oba se Stéphane Audranovou, Chabrolovou manželkou, 1969 Bestie musí zemřít (Que la bete meure) o mstě muže na automobilistovi, který zavinil smrt jeho synka, pak drastický milostný příběh Řeznik (Le Boucher) s Audranovou v roli učitelky, 1970 příběh manželky narkomana La Rupture (Roztržka) s Casselem a Audranovou, 1971 drama, v němž žena chrání před zatčením manžela, jenž zabil svou milenku Juste avant la nuit (Těsně před nocí), původní název "Le Visiteur de la nuit" (Noční návštěvník) s Audranovou a Michelem Bouquetem, 1972 podle kriminálmho románu Eileryho Queena "Ten Day's Wonder" (Zázrak desátého dne) o adoptivním synovi, jenž oklame otce La Décade prodigieuse (Užasných deset dnů) s Orsonem Wellesem, Michelem Piccolim, Marlene Jobertovou a Anthonym Perkinsem, a černá komedie o lékaři, který se zajímá jen o ošklivé dívky Docteur Popaul s Jean-Paulem Belmondem a Miou Farrowovou. 1973 vytvořit kontroverzní drama o záletném politikovi z malého města, který se stane obětí intrik a vydírání Les Noces rouges (Rudé zásnuby) s Audranovou a Piccolim, 1974 o skupině anarchistických teroristů, kteří unesou amerického velvyslance Nada s Michelem Duchaussoyem, Fabio Testim a Mrieangelo Menotiovou, a komedii La Partie de plaisir (Radovánky) o ztroskotaném manželství, s autorem námětu Paulem Gégauffem. Pak Nevinní se špinavýma rukama (Les Innocents aux mains sales) s Romy Schneiderovou a Rodem Steigerem, o ženě, která se chce násilím zbavit manžela, 1975 fantastický příběh o tajemném setkání se starým kouzelníkem v Tunisku Initiation a la mort (Zasvěcení do smrti) se Stefanií Sandrelliovou a Franco Nerem, 1976 příběh žárlivé manželky, izolující muže od přátel Follies bourgeoises (Měšťácká bláznovství) a Audranovou a Brucem Dernem.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977