MURNAU FRIEDRICH WILHELM /D,USA/ (vl. jménem F. W. Plumpe) Nar. 28.12.1888, Westfálsko, zemřel 11.3.1931, Kalifornie. Studoval Heidelberku, kde začínal jako režisér na studentských ochotnických scénách. Po získání doktorátu z filozofie se dostal k Maxu Reinhardtovi, kde hrál a režíroval. Za války byl letcem v německé armádě. Pak odešel do Švýcarska, kde pokračoval v divadelní činnosti v Curychu a v Bernu. Německé vyslanectví ho požádalo, aby natočil několik krátkých propagačních filmů. Tato práce ho ta k zaujala, že se rozhodl zůstat trvale u filmu. První filmová režie: 1919 Satanas s Conradem Veidtem. Pak následoval 1920 Der Januskopf, volný přepis Stevensonova románu "Dr. Jekyll a pan Hyde" s Conradem Veidtem a Belou Lugosim, 1921 Strašidelný zámek (Schloss Vogelod), 1922 vesnické drama Hořící důl (Der brennende Acker) a dnes už klasický horror Upír Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens) podle románu Brama Strokera "Drakula". Koncem téhož roku Fantom (Phantom) s Alfredem Abelem, podle románu Gerharta Hauptmana. 1923 natočil venkovské drama Žena ďábel (Die Austreibung) s Aud Egene Nissenovou, pak zfilmoval satirický román Franka Hellera "Finance pana velkovévody" pod názvem Revoluce v Albaccu (Die Finanzen des Grossherzogs), 1924 vytvořil své mistrovské dílo Poslední štace (Der letzte Mann), tragický příběh starého hotelového vrátného, s pozoruhodným hereckým výkonem Emila Janningse, 1925 filmový přepis Molierova Tartuffa, opět s Janingsem, a 1926 další významné dílo - Goethův Faust v roli Mefista. Po světovém úspěchu těchto filmů byl pozván do Hollywoodu, kde zfilmoval, zachovávaje si svůj osobitý styl, Východ slunce (Sunrise) podle Sudermannovy "Cesty do Tilže", s Georgem O'Brienem a Janetou Gaynorovou, 1928 cirkusové drama Čtyři ďáblové (Four Devils), 1929 první zvukový film Chléb náš vezdejší (City Girl), lyrický příběh ze života farmářů v Severní Dakotě, dílo, které bylo z obav před finančním neúspěchem výrobní firmou "upraveno" a přes režisérovy protesty hrubě sestříháno. Murnau proto rozvázal smlouvu s Foxem a odjel na Tahiti, kde natočil společně s Flahertym johomořskou legendu o životě domorodců Tabu. Uvedení svého filmu se nedočkal, zabil se týden před jeho premiérou při autonehodě v Kalifornii. - Dílu F. W. Murnaua věnovala 1964 rozsáhlou knižní studii francouzská filmová historička německého původu Lotte H. Eisnerová.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977

Murnau na internetu (výběr) :