OLMI ERMANNO /I/ Nar. 24.7.1931, Bergamo. Od r. 1954 se zabýval natáčením krátkých dokumentárních filmů, kterých vytvořil 34 a z nichž nejzajímavější byly: La pattuglia di passo San Giovanni (Hlídka v průsmyku San Giovanniho), Buongiorno, natura (Dobrý den, přírodo), Il pensionato (Důchodce), Tre fili fino a Milano (Tři dráty až do Milána), Venezia citta moderna (Benátky, moderní město), Alto chiese (Vysoký kostel) a Il grande paese d'acciaio (Velký ocelářský kraj). 1959 měl možnost natočit v zimních alpských exteriérech první dlouhý hraný film Čas se zastavil (Il tiempo si e fermato), příběh strážce dočasně opuštěné stavby údolní přehrady a studenta, který sem přichází v době vánočního volna na výpomoc. Po této etudě s mistrovskou kresbou atmosféry i psychologie postav natočil 1961 bystrou studii o mladém chlapci nastupujícím své první zaměstnání Místo (Il posto), film srovnávaný často s Formanovým "Černým Petrem". Podobným duchem byl nesen 1962 i jeho další film Snoubenci (I fidanzati), příběh dvou mladých lidí, které teprve odloučenost citově sblíží. 1965 se překvapivě chopil ve filmu E venne un uomo (Přišel člověk) zcela jiného tématu; vyprávěl tu životní příběh kněze Angela Giuseppa Roncalliho, který ve dvacátých leteh nastoupil diplomatickou fráhu ve službách Vatikánu a nakonec jako benátský kardinál byl povolán na papežskou stolici pod jménem Jan XXIII., v titulní roli s americkým hercem Rodem Steigerem. 1966 se vrátil k problému dnešních mladých lidí ve snímku Beata gioventu (Blahoslavené mládí), 1967 natočil televizní anketní film Storie di giovanni (Příběhy o mladých lidech) a 1968 pohled do prostředí pracovníků v reklamě Un cert giorno (Jednoho dne), 1969 televizní film na památku antifašistických dělníků z Mussoliniho éry I recuperanti (Rehabilitovaní), 1971 komedie o grafikovi, znalci heraldiky, který dodává ješitným maloměšťákům šlechtické erby Durante l'estate (Během léta), 1974 film o osudech existenčně ohroženého malého úředníčka La circonstanza (Okolnost), pak televizní film o bývalém předsedovi vlády De Gasperi se Sergiem Fantonim.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977