RIVETTE JACQUES /F/ Nar. 1.3.1928, Rouen. Po druhé světové válce začal hned po maturitní zkoušce psát jako volný novinář filmové kritiky a společněs Ericem Rohmerem, Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem a Jean-Luc Godardem stál 1950 u zrodu nezávislé kritické revue "La Gazette du Cinéma", která zanikla po vydáni pěti čísel. Celá tato skupoina mladých bouřliváků přešla pak do užšího redakčního kruhu měsíčníku "Cahiers du Cinéma", edigovaného André bazinem a Jacquesem Doniol-Valcrozem, jejíž členové spolupracovali i s jinými redakcemi kulturních týdeníků a měsíčníků. Všichni se zároveň připravovali také na režii filmů. Rivette asistoval 1954 u Renoira při natáčení filmu "French Cancan" a 1956 natočil sám krátký hraný snímek Le Coup du berger (Pastevcův kousek), kde se poprvé objevil na plátně Jean-Claude Brialy. V době nástupu francouzské "nové vlny" režisérů, kdy se v letech 1959 a 1960 na obzoru náhle vynořila nová jména Truffauta, Godarda a Chabrola, umožnili Rivettovi jeho úspěšní kolegové, aby se v jejich vlastní produkci rovněž pokusil o první dlohý hraný film Paris nous appartient (Paříž nám patří), psychologickou studii pocitů a nálad mladých lidí z uměleckých kruhů; film, natáčený na 16 mm, se dostal do kin až dva roky po svém dokončení. Rivette se věnoval znovu hlavně publicistické činnosti a teprve 1965 natočil svůj druhý dlouhý hraný film Jeptiška (La Religieuse), kritický pohled za zdi ženského kláštera z konce 18. století podle Diderotova románu. Film byl po svém dokončení francouzskou cenzurou zakázán jak pro distribuci doma, tak i za hranicemi. Na festivalu v Cannes 1966, kam jej ministr kultury André Malraux přes odpor některých svých kolegů z vlády prosadil, směl být promítán pod novým názvem Suzanne Simonin, la réligieuse de Diderot (Suzanna Simoninová, Diderotova jeptiška); hlavní roli sehrála Anna Karinová. 1968 natočil příběh ze zákulisí divadla, kde se Racinova "Andromeda" prolíná do životních zážitků herců L'Amour fou (Šílená láska), 1970 natočil s okruhem svých přátel improvizovaný film o smyslu života, poznamenaného záhadným poselstvím Out One, Out Two s Jean-Pierre Léaudem, Bernadettou Lafontovou aj.; původní délka filmu, který nebyl komerčně nikdy uveden, byla přes 12 hodin promítací doby. Na zvláštních představeních se pak hrála zkrácená čtyřhodinová verze pod názvem Out One: Spectre. 1974 natočil film o zájmech a zálibách mladých dívek Céline et Julie vont en bateau (Célina a Julie si vyjely na lodi) s Julietou Bertoovou, Bulle Ogierovou a Marie-France Pisierovou. 1975 začal sérii čtyř filmů pod společným názvem Les Filles du feu, z nichž první dva jsou Duelle a La Vengeresse (Mstitelka).

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977