ROCHA GLAUBER /BR/ Nar. 14.3.1938, Citória de Conquista, ve státě Bahia. Započatá studia práv nedokončil, působil jako filmový kritik jednoho z největších deníků "Jornal do Brazil", kde účinně pomáhal mladým filmařům, vytvářejícím svými díly základy brazilského "cinema novo". Jako herec a režisér působil krátce také na divadle, záhy soustředil svou všechen svůj zájem na film, kde získal první zkušenost jako asistent Nelsona Pereiry dos Santose u filmu "Vidas secas". 1959 sám vytvořil krátké filmy O Patio (Dvorek) a A cruz na praca (Kříž na náměstí). 1961 vydal knižně kritickou polemiku o výhledech brazilské kinematografie "Revisao Critica do Cinema Brasileiro". 1961 vytvořil první dlouhý hraný film Barravento, za který získal na MFF v Karlových Varech Cenu za nejlepší prvotinu. 1963 následoval sociálně kritický film Deu e o diablo na terra do sol (Bůh a ďábel v zemi slunce), oceněný na festivalu v Pesaruů scénář vyšel knižně s komentáři různých světových kritiků. 1966 natočil dva zakázkové dokumentární snímky Maranhao 66 pro guvernérské volby tohoto brzilského státu, a Amazonas, Amazonas, 1967 další sociálně kritický dokument s hraným dějem o politických intrikách v blíže neurčené zemi, připomínající ovšem Brazílii La terra em transe (Země v tranzu), 1968 drastický příběh z nedávné historie brazilského venkova Antonio das Mortes, protějšek slavného Barretova filmu o cangaceirech jako samozvaných ochráncích vykořisťovaných zemědělců, kde hlavní postavou je nájemný zabíječ ve službách všemocného slepého velkostatkáře, 1970 ve Španělsku alegorický příběh o lásce a násilí z nejmenované země "třetího světa" Diaz a pastýř (Las cabezas cortadas), pak v Africe pro italskou výrobnu Der leone have sept cabezas (Lev má sedm hlav), symbolický obraz boje afrického lidu proti pozůstatkům kolonialismu, 1975 Claro (Jasno).

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977