STERNBERG JOSEF VON /USA/ Nar. 29. 5. 1894, Vídeň, zemřel 22. 12. 1969, Hollywood. Do Spojených států přijel s rodiči jako sedmiletý hoch. K filmu se dostal 1914 jako poslíček u firmy World Film Co., kde se stal záhy asistentem režie šéfa Williama A. Bradyho. Po vstupu USA do války pracoval ve Washingtonu v armádním filmu Signal Corps. Po válce pracoval dále jako asistent u různých režisérů. 1924 se spojil s britským hercem Georgem K. Arthurem, který mu chtěl svěřit režii veselohry, kterou si sám napsal. Avšak Sternberg natočil s Arthurem podle vlastního námětu sociální drama Salvation Hunters (Lovci spásy), které bylo na přání Charlese Chaplina uvedeno společností United Artists; hlavní představitelku Georgii Halovou angažoval pak Chaplin pro "Zlaté opojení". 1925 začal, ale nedokončil film Maskovaná nevěsta (The Masked Bride) s Mae Murrayovou; film byl uveden pod jménem režiséru W. Christy Cabanneho. 1926 natočil v Chaplinově produkci film Thc Sea Gull (Mořsky racek) s bývalou Chaplinovou partnerkou Ednou Purviancovou, avšak Chaplin nikdy nepřipustil, aby byl tento film uveden do kin. 1927 vytvořil svůj nejvýznamnější film z údobí němé éry Podsvětí (Underworld) z prostředí chicagských pašeráků alkoholu s Georgem Bancroftem a Clivem Brookem. V témže roce dokončil za onemocnělého švédského režiséra Mauritze Stillera druhý americký film německého herce Emila Janningse Ulice osudu (Street of Sin) a byl také pověřen konečnou úpravou Strohermova filmu "Honeymoon" (Líbánky). 1928 natočil další Janningsův film Poslední komando (The Last Command) o bývalém carském generálovi, živícím se v Hollywoodu statováním, dále gangsterské drama Razzie (The Dragnet) s Bancroftem a Williamem Powellem, a mistrovské realistické drama V dokách newyorských (The Docks of New York) opět s Bancroftem. 1929 následoval film ze soudního prostředí Případ Leny Smithové (The Case of Lena Smith) s Esther Ralstonovou a první zvukový film Poslední cesta (Thunderbolt), znovu s Bancroftem. Hned po dokončení filmu odejel na pozvání tehdejšího šéfa produkce německého koncernu Ufa Ericha Pommera do Berlína, kde natočil první reprezentativní německy mluvený film Modrý anděl (Der blaue Engel); šlo o adaptaci románu Heinricha Manna "Profesor Neřád", s Emilem Janningsem, s nímž pracoval již předtím v Hollywoodu, a s Marlenou Dietrichovou, do té doby i doma takřka neznámou herečkou, v titulní roli šantánové zpěvačky Loly. Ještě v témže roce se vrátil v doprovodu Dietrichové do Spojených států a v příštích čtyřech letech s ní natočil šest filmů. Pro její hollywoodský debut si zvolil hru Benno Vignyho "Amy Jolly", příběh barové tanečnice a cizineckého legionáře z posádkového města na okraji Sahary, známý pod názvem Maroko (Morocco) s Garym Cooperem. 1931 zfilmoval špionážní drama X-27 (Dishonoured). V témže roce, po roztržce sovětského režiséra Sergeje Ejzenštejna s vedením Paramountu, režíroval filmovou verzi románu Theodora Dreisera Americká tragédie (An American Tragedy). 1932 pokračoval vc spolupráci s Dietrichovou, která mu sloužila především jako dekorativní objekt, a natočil Šanghajský expres (Shanghai Express), těžící z romantiky exotického prostředí, pak sentimentální román barové zpěvačky Plavovlasá Venuše (The Blonde Venus) s Herbertem Marshallem a Carym Gramem, 1934 dekorativní film o Kateřině Veliké Rudá carevna (The Scarlet Empress), 1935 podle románu Pierra Louyse Žena a tatrman (The Devil Is a Woman), který vyvolal ostré protesty španělské vlády a byl produkční firmou záhy vyřazen z distribuce (týž námět zfilmoval 1959 znovu Duvivier s Bardotovou). V témže roce natočil podle Dostojevského film Raskolnikov (Crime and Punishment) s Peterem Lorrem. 1936 se pokusil ve spojení s jiným v Hollywoodu usazeným německým emigrantem, režisérem Wilhelmem Thielem, o hollywoodskou verzi vídeňské operety bratří Huberta a Ernsta Marischků "Sissi" Král vychází (The King Steps Out) s Grace Moorovou (u nás cenzurou zakázanou), načež odejel do Anglie, kde začal natáčet 1937 v produkci Alexandra Kordy výpravný film z antického Říma podle známého Gravesova románu I, Claudius (Já, Claudius) s Charlesem Laughtonem a Merle Oberonovou. Film nebyl pro vážný úraz Oberonové a pro další výrobní potíže nikdy dokončen; v archívu Britského filmového ústavu existuje jen půlhodinové torzo, z něhož byl 1965 sestaven film Epic that Never Was (Epos, který nikdy nebyl). 1939 se vrátil do Hollywoodu, kde natočil gangsterské drama Jménem zákona! (Sergeant Madden) s Wallacem Beerym a 1941 secesně dekorativní drama Podsvětí Šanghaje (The Shanghai Gesture). 1943 vytvořil pro washingtonský Úřad válečných informací (OWI) dokumentární snímek Malé město (The Town) o životě obyvatelů městečka ve státě Indiana. Po válce přednášel o filmové režii na universitě v jižní Kalifornii, byl poradcem při natáčení Vidorova "Souboje na slunci", 1950 natočil film Jet Pilot (Pilot tryskového letadla) s Johnem Waynem, uvedený do kin až po sedmi letech, 1952 režíroval dobrodružný příběh Macao s Jane Russellovou, dokončený Nicholasem Rayem, 1953 natočil v Japonsku podle reportáže z časopisu "Life" s japonskými herci příběh z války Anatahan. Neúspěch tohoto filmu u diváků ho přiměl k tomu, aby ustoupil do soukromí, kde s přestávkami psal své paměti, které vyšly 1965 pod názvem jedné staré Sennettovy grotesky "Fun in a Chinese Laundry" (Legrace v čínské prádelně). - Sternbergově dílu je věnována publikace Andrewa Sarrise, vydaná newyorským Muzeem moderních umění. 1966 vyšel péčí západoněmeckých filmových klubů sborník o Sternbergovi s bohatou dokumentací.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977