TATI JACQUES /F/ (vl. jménem Jacques Tatischeff) Nar. 9.10.1908, Le Pecq. Přímý potomek velvyslance ruského cara v Paříži. Všestranný sportovec, který se uplatinil v profesionálním ragby. V třicátých letech vystupoval jako komik ve sportovních pantomimách v pařížských kabaretech a music-hallech. Některé tyto výstupy si sám zfilmoval: Oscar, champion de tennis (Oscar, tenisový šampión - 1932), On demand une brute (Hledá se surovec - 1934), Gai dimanche (Veselá neděle - 1935) a tenisová groteska Soigne ton gauche (Pěstuj si svou levičku - 1936). Krátký snímek z r. 1937 L'école des facteurs (Škola listonošů) byl vlastně studií pro film, který ho o deset let později naráz proslavil, Jede, jede poštovský panáček (Jour de fete), v němž vedle příhod americkým tempem oslněného listonoše zachytil i poezii venkovské pouti. Krátce předtím vystoupil v menších rolích ve filmech Clauda Autant-Lary "Sylvie a fantom" a "Ďábel v těle". 1953 vytvořil v dalším dlouhém hraném filmu Prázdniny pana Hulota (Les Vacances de Monsieur Hulot) karikaturu dobromyslného francouzského měšťáka, a 1958 se vrátil k této postavě ve filmu Můj strýček (Mon oncle), kde konfrontoval svého hrdinu s výstřelky zmechanizované civilizace a snobským světem boháčů. 1968 dokončil po tříletém natáčení svůj čtvrtý film Playtime, v němž pokračoval ve stejné linii satirického komentování výstředností moderního světa, opět s postavou pana Hulota. 1970 Pan Hulot jede na výstavu (Trafic), pásmo humorných situací, které prožívá Tatiho hrdina na cestě z Paříže do Amsterodamu. 1974 pro švédskou televizi reportáž ze slavnostního cirkusového představení Parade, kde sám vystupoval jako konferenciér.

in: Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977